Komentáře pro In margine

Komentář k Jan Kraus uhodil hřebíček na hlavičku od Roman

Roman — Tue, 10 Nov 2009 16:18:49 +0000

hm, pravdu díš, pokud jde o Krausovu rodinu, to se mi taky nezamlouvá. a ty otřepané vtipy o blondýnách atd., to je u něho asi otřepanost reflektovaná – i když je otázka, jestli taková provokace už taky není otřepaná:P
“čecháčkovská malost” není generalizace, páč všichni čecháčci jsou sice Češi, ale všichni Češi nejsou čecháčci:)
a skin? no, už jsi druhý člověk, kdo to říká, ale třeba si, lidi, zvyknete – tedy vy dva tři, co sem chodíte:)

Komentář k Jan Kraus uhodil hřebíček na hlavičku od sylva

sylva — Mon, 09 Nov 2009 19:33:28 +0000

měla jsem Krause ráda, je vtipný, i když ne originální, vidí souvislosti, i když ne všude, a tepe do všech, kromě své rodiny stižené klientelismem, od určité doby mě ale irituje, asi mi vadí ty jeho stereotypní vtipy o blondýnách nebo co.
jinak mě překvapuje, že píšeš o “čecháčkovské malosti” – co to je?? generalizace?
jinak skin dobrý-) ten původní se mi ale líbil víc.

Komentář k Zase ten Karel Čapek od sylva

sylva — Tue, 27 Oct 2009 06:30:42 +0000

nevím, kdo si kam naběhl, recenze je snad žánr, kde může autor vyslovit vlastní názor, aniž by ho musel sáhodlouze obhajovat;-)
fakt bohžel je, že sám od sebe si dnes Čapka vezme málokdo (s výjimkou sci-fi Mloků a Dášeňky pro děti), studenti jsou k tomu nuceni, takže ti se moc počítat nedají.
a nejde o dostihy ani měření, Blatný pro někoho může být aktuální, stejně jako je pro někoho pořád aktuální Světlá.

Komentář k Zase ten Karel Čapek od Roman

Roman — Mon, 26 Oct 2009 21:02:31 +0000

o popularitu nejde, čtenost byla jen odpověď na argument Chitnise, který si v případě Blatného sám naběhl – protože se stále zaklíná jakousi “aktuálností”, aniž by se jasně vymáčkl, v čem tedy podle něho Čapek aktuální není a v čem Blatný aktuální je. to není nic proti Blatnému z mé strany. abych odpověděl: K. Čapek čten je, studenty samozřejmě. ovšem na reakcích studentů sleduju, že je čten VDĚČNĚ, ne jen z piety; tedy pokud studenti ze 100% nekecají… (mimochodem na rozdíl od Vančury, kterého má Chitnis asi hodně rád – čímž ovšem neříkám nic proti Vančurovi.) to není tak, že bych si myslel, že velký spisovatel je ten, který se prostě hojně čte – viz třeba Věra Linhartová. ale nemusí to být ani naopak.
pokud jde o Čapkův styl, tak toho myslím přinesl docela dost – třeba přivedl jazyk moderních novin do románu; Válka s Mloky je přece stylově pestrá jako málokterá knížka své doby. osobně mám nejradši Boží muka, Trapné povídky (podle mě trapně podceňované), Obyčejný život, Válku s Mloky a hlavně Život a dílo skladatele Foltýna.
mně na tom Chitnisově příspěvku taky trošku vadilo, že staví Čapka proti ostatním. proč bych se měl pořád rozhodovat, jestli je Čapek větší než Vančura? k čemu jsou dobré takové dostihy? nevím. Čapka mám rád, Vančuru taky, Hostovský byl asi ještě větší romanopisec než Čapek, jenže to se stejně nedá změřit. a Čapek Chod je určitě moc zajímavý a dobrý.
no a Foglar? jeho tzv. přínos je asi někde jinde než ve stylu. sakra, ještě jsem nečetl Tajemství Velkého Vonta, to musím brzo dohnat:)

Komentář k Zase ten Karel Čapek od sylva

sylva — Mon, 26 Oct 2009 18:56:13 +0000

a co na to Jan Tleskač??
asi se budeme muset smířit s tím, že v zahraničí naši literaturu vnímají jinak než my – viz Pynsent o tom, že zajímavější než Karel Čapek je K. M. Čapek-Chod (a v něčem měl pravdu).
je vážně Čapek je čten? kým? studenty na školách? dobrovolně? a jak změříš, kdo čte/nečte Lva Blatného? a proč – není to i tím, že se celá desetiletí neučilo? (woolfovský argument – Aphra Behn se taky dostala do dějin literatury až ve 20. století, a přece byla lepší než Defoe, nesvědčí o tom ale její “čtenost”). nebo snad kvalitu autora určuje “koláč popularity”?
mně osobně Čapek často nudí, líbila se mi Válka s mloky a schematická Bílá nemoc a mám ráda Povídky (z kapes), jinak si přiznejme: co přinesl Čapek literatuře? stylově například? asi to, co jan Foglar (záměrná provokace)-)

Komentář k Jsou Visty propadákem? od Roman

Roman — Thu, 17 Sep 2009 16:48:33 +0000

otázkou ovšem zůstává, proč si tedy ikspéčka nadále udržují svou popularitu (rozšířenost), zatímco visty jsou už de facto “odpískány”, tj. nahrazovány sedmičkami. ikspéčka představovala bezpochyby revoluční operační systém, který už ve své filozofii počítá s domácím uživatelem jakožto uživatelem primárním (home edition, možnost vytváření účtů atd.). u vist už není ediční politika microsoftu právě nejpřehlednější. navíc ikspéčka jsou “lehkým” systémem z hlediska jeho požadavků na hw, oproti “těžkým” vistám. sedmičky jdou asi opět cestou k “lehkosti”, ale nemohu posoudit, neb jsem je nezkoušel.

Komentář k Jsou Visty propadákem? od andyzacek

andyzacek — Thu, 17 Sep 2009 15:38:31 +0000

Microsoft o Vistách prohlásil, že jsou propadákem, protože i přes 3/4 leté působení nebyly schopny prosadit se nejen v oblasti osobních počítačů, ale hlavně ve firemní sféře. Tam bohužel stále převládají Windows XP.

Radek Hulán byť třeba někdy až neobjektivně vynáší Windows do nebes, ale v jednom s mím musím souhlasit. Když má člověk dostatečný HW, nekrade a Windows si koupí a doladí dle svých potřeb má na delší dobu vystaráno. Začínal jsem na Win95 přes všemožné 98SE atd. včetně XPčék (které jsem používal velmi dlouhou dobu) až po Visty. Nyní W7. Měl jsem i Mac OS X. Visty mi na PC vydržely nejdéle bez jakéhokoliv pádu či chyby. “WoW” bylo z mé strany zasloužené.

Komentář k Historie a film (polsko-české srovnání) od Roman

Roman — Mon, 14 Sep 2009 08:11:41 +0000

vezmu to popořádku, je toho víc:)
dá se těžko odpovědět na otázku o vztahu předsudku a pravdy pár větami, protože s předsudkem je to stejné jako s demagogií. čili pokud na tom netrváš, nechal bych to stranou. předsudek je předsudek a něco jako “pravdivý předsudek” neznám. podle mě není ta otázka dobře položená.
pokud jde o ten pojem rasismus, tak jistě, je od slova “rasa”. ale rasistický postoj se přece nemusí uplatňovat jen vůči rase, ale taky vůči etnikům nebo národům. nebo ne? pojmy se nechovají striktně podle své etymologie. jaký jiný výraz použít pro označení takového postoje – apriorně nepřátelského vůči jinému národu? nacionalismus? to sotva, jeho definice je jiná. šovinismus? taky těžko. xenofobie? kdepak. mně zbývá ten rasismus. názory některých (třeba i – bohužel – významných) rusů nechávám stranou, nejde teď o rusy, ale o postoj k nim, o to neúnosné generalizování. samozřejmě, že si to v mnohém zavinili sami, stačí se podívat na velkoruské výlevy některých politiků nebo i vědců (!). vadí ti “jejich antisemitismus”. ale ČÍ? VŠECH rusů? nedopouštíš se tady stejné generalizace vůči rusům jako sami antisemité vůči židům?
proč myslíš, že antisemitismus je v polsku “téma dne”, resp. že polákům “není jedno”? existuje nějaká snad genetická či kulturní danost, že prostě polák má k antisemitismu jaksi blíž než čech? a proč? zaslechl jsem v polských vlacích dva rozhovory, u kterých se mi obracel žaludek a které jsem v čechách (zatím?) nikdy neslyšel. co z toho vyplývá? že poláci jsou antisemité? nebo že jsem měl smůlu na spolucestující? antisemité jsou i u nás, nedělám si iluze, sama říkáš, že na internetu “to pěkně vyhřezává”. čili, pokud mi dáš za pravdu, nejde o žádné polské nebo ruské specifikum.
s klackem jsem to nepřehnal. šlo mi o to, poukázat na určitou instrumentalizaci jedwabného jako morálního zdůvodnění v podstatě antipolského postoje. kwaśniewski se za jedwabne omluvil. poláci píšou o jedwabném knížky (zrovna teď na václaváku jsem viděl knížku “my z jedwabneho” od anny bikont), dokonce už prý vznikl dokument od agnieszky arnold – je z r. 2001, ale neviděl jsem ho. takže to hlavní, co chci říct: poláci o jedwabném mluví, není to pro ně příjemné, ale nic nezatajují a nejsou to žádní zaslepení antisemiti, netolerantní katolíci apod. i takoví existují, určitě ještě v samém jedwabném, ale je jich drtivá menšina.
to s těmi konstrukty: “kolektivní nevina”, to jsem ještě neslyšel ani jsem to nikdy nepoužil. čili nevím, co tím myslíš. “kolektivní vědomí” nebo “kolektivní paměť” jsou ale pojmy jiného druhu, nemají žádný morální nárok.
pokud jde o koncentráky, to jsem sice ve wikipedii nenašel (chodil jsem na seminář o holocaustu), ale i kdyby – tak co? nikdo soudný za to britům dnes vinu nedává. reakce veřejnosti byla jiná než v nacistickém nebo postnacistickém německu, to se rozumí, ale i dnes vznikají v británii knížky, které jsou nestoudnou obhajobou kolonialismu – neil fergusson například. nebo paul johnson, který zločiny kolonialismu systematicky a dlouhodobě bagatelizuje. a jsou to významní britové. vyplývá snad z toho, že britové jsou prostě kolonizátoři? to jsem nikdy netvrdil a jestli to někdo tvrdí, je trouba.
a my češi? no…, to je právě to, o čem jsem prvně mluvil. nemáme sebemenší právo velkopansky ukazovat prstem na jiné, když máme svinčík před vlastním prahem.

Komentář k Historie a film (polsko-české srovnání) od sylva

sylva — Mon, 14 Sep 2009 06:30:04 +0000

položila jsem otázku: v čem je předsudek daleko od pravdy? nebyly snad v polsku organizované pogromy? nebylo jich ve srovnání s jinými evropskými státy jaksi víc? čím to? to mě zajímá, na to se ptám, protože věci, které se staly, prostě nezmizí tím, že uplyne několik desítek let nebo staletí.
jinak “rasismus” vůči rusům? ehm, rusové snad nejsou rasa, pokud ano, tak odkdy?-) a z čeho soudíš, že ho zastávám? z toho, že mi vadí jejich antisemitismus (pěkně ukázaný ve filmu “nedodržený slib”) v období carismu, bolševismu i teď? divný závěr.
a antisemitismus je opravdu většině čechů jedno v tom smyslu, že se o něm nemluví v médiích, v hospodách ani doma, nezajímá je to, udělej si vlastní mikrosocio průzkum a uvidíš. ono je taky těžké se vymezovat proti 3 000 židů v celém státě, že. i když: v komentářích různých debat a dokonce ve slovech některých politiků (vůči fischerovi ve vládě například) to pěkně vyhřezává.
a s tím klackem.. to jsi trochu přehnal, ne?? kolektivní vina – to je konstrukt stejně jako “kolektivní nevina”. i když, pokud existuje “kolektivní vědomí” a “kolektivní paměť”… no, nebudu provokovat.
a s těmi “koncentráky” – tos našel na wikipedii, ne?-) no hnus. ale minimálně reakce veřejnosti a médií na ně byla jiná než v německu, že. taky dopad a cíl, řekla bych. i když angličani se nemají čím chlubit obecně, umí se aspoň omluvit – třeba teď tomu šifrérovi turingovi, kterého přinutili ke kastraci, prtže byl gay. i když – co je mu to platné dnes. omluvit se uměl i kaczynski za podíl na rozkouskování ĆSR. akorát češi nějak furt nic.

Komentář k Historie a film (polsko-české srovnání) od Roman

Roman — Mon, 14 Sep 2009 05:45:46 +0000

takže si vážně stojíš za větou, že všichni poláci jsou nacionalisté a antisemiti? no, to snad ne. znám tvůj rasistický postoj k rusům, ale jak tak koukám, přidáváš k nim ještě poláky. no, to je hezké (už jenom za to připodobňování rusů a poláků by ti sami poláci moc nepoděkovali). jak víš, že většině čechů je antisemitismus ukradený? a z toho implicitně vyplývá, že většině polákům ukradený není – ergo že většina poláků jsou antisemité?! jedwabne byl zločin, který šokoval i samotné poláky, především ty dnešní, kteří o celé události v podstatě nic nevěděli. nic ten zločin neomlouvá, nic ho nemůže umenšit. ale těžko z něho můžeme dělat klacek a bít jím po hlavě VŠECHNY poláky. nebo jsi zastánkyní nadčasové kolektivní viny? znamená to tedy, že v tvém pojetí i současní britové nesou vinu za své pradědy, kteří koncem 19. století vedli búrskou válku a vymysleli přitom koncentrační tábor?